Konopí nejvíc užívají Češi, rekordně přibylo nových drog
Lisabon - Mladí Češi jsou v Evropě nadále rekordmany v užívání marihuany. Tuto drogu zkoušejí a dávají si ji stále mnohem víc než jejich vrstevníci v jiných státech. Vyplývá to z výroční zprávy o drogové problematice, kterou dnes v Lisabonu zveřejnilo vedení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Podle něj experti v Evropě loni zaznamenali také rekordní počet nových omamných látek. Bylo jich celkem 41.
"Je to zpráva kontrastů. Na jedné straně se užívání drog jeví jako relativně stabilní, i když vysoké. V některých oblastech se objevují pozitivní změny. Na druhé straně je znepokojivý vývoj na trhu syntetických drog," řekl šéf EMCDDA Wolfgang Götz.
Závažné je podle něj i to, že nelegální drogy lidé kombinují s alkoholem či léky. Hrozit by mohla také nákaza virem HIV a nemoci AIDS mezi narkomany. Lokální epidemie se objevila třeba v Řecku. Lidí, kteří si drogy píchají, ale pomalu ubývá. Méně se užívá také třeba kokain, víc naopak extáze.
Nejrozšířenější nelegální drogou v Evropě je konopí. Podle odhadů užilo marihuanu aspoň jednou v životě kolem 78 milionů Evropanů od 15 do 64 let. V posledním roce si ji dalo asi 22,5 milionů obyvatel Evropy, což je téměř sedm procent. V posledním měsíci to bylo 12 milionů lidí, tedy skoro čtyři procenta.
Ve věku od 15 do 24 let marihuanu aspoň jednou zkusilo 19 milionů Evropanů, což je 30 procent. V posledním roce to bylo 9,5 milionu mladých lidí v Evropě, tedy přes 15 procent. Mladí Češi jsou tak vysoko nad evropským průměrem. Podle výroční zprávy marihuanu aspoň jednou v životě vyzkoušelo skoro 54 procent z nich. Na druhém místě pomyslného žebříčku skončili Francouzi. Jich zkusilo drogu 42 procent. Třetí jsou Španělé, z nichž mělo zkušenost s konopím 39 procent.
V posledním měsících si pak marihuanu dali tři z deseti mladých Čechů a Češek. Evropský průměr byl přitom 15 procent. Podle autorů zprávy podíl těch, kteří drogu zkusili, mezi studenty v Česku, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku a ve Slovinsku roste. V jiných zemích studie naznačují naopak pokles užívání.
"Na to, proč se marihuana v Česku konzumuje tak silně a v okolních státech ne, neznáme odpověď," řekl ČTK Götz. Podle něj to může být tím, že Česko na boj s konopím vydává poměrně málo peněz ve srovnání s ostatními drogami.
V Evropě je podle zprávy rozšířená nejen konzumace konopí, ale i jeho pěstování podomácku. Objevuje se ve všech sledovaných zemích. V Česku přibývá i organizovaných velkých pěstíren. Zpráva uvádí, že policie v Evropě zajistila předloni asi 99 tun rostlinného konopí a asi 594 tun pryskyřice. Za posledních pět let se počet záchytů zdvojnásobil, roste i zadržené množství.
Podle Götze má Česko ale nadále i další zvláštnosti. Mezi ně patří pervitin. V posledních letech se ale metamfetaminy začaly objevovat i ve Skandinávii. Neznamená to však, že by se z Česka droga na sever Evropy vyvážela. "Česko je skutečně ostrov pervitinu s tradiční historií. Droga se tu vyrábí v kuchyních a garážích. Ve Skandinávii pochází z velkých laboratoří," řekl ČTK Götz.
Míra užívání drog se zatím nezvyšuje, i když se na evropský trh dostávají stále nové látky. Loni jich evropský systém včasného varování ohlásil rekordních 41. Je to o 17 víc než v roce 2009. Od roku 1997 se tak podařilo zachytit kolem 150 nových drog. Letos k nim podle Götze přibylo dalších 39. Výrobci a prodejci se snaží protidrogová opatření v jednotlivých zemích obcházet a dodávat na trh látky, které nepodléhají kontrole a nepatří na seznamy zakázaných.
Nejrozšířenější nelegální drogou v ČR je marihuana, i když v posledních letech už počty uživatelů příliš nerostou. Aktuálním problémem jsou nové syntetické drogy nepodléhající kontrole, které představují výzvu pro celou evropskou drogovou politiku, řekl dnes novinářům vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík.
Evropská agentura pro drogy a drogové závislosti zveřejnila dnes v Lisabonu výroční zprávu. Evropa je podle ní místem výroby extáze a drog amfetaminového typu, metamfetamin neboli pervitin je tradičně hlavní drogou v Česku a na Slovensku. V posledních letech se z českých výroben začal pervitin vyvážet do Německa.
Podle zprávy jsou v Evropě velkým rizikem infekce spojené s injekčním užíváním drog, platí to i pro Česko. Vysoké riziko je zejména v českých věznicích, kde podle studie užívá injekčně drogy desetina až čtvrtina vězněných, v běžné populaci jen půl procenta. Počet problémových uživatelů drog v Česku byl loni zhruba 39.200, stoupl počet injekčních uživatelů drog asi na 37.200.
V centru drogového problému v Evropě je podle Mravčíka heroin, který způsobuje největší zdravotní a sociální škody. V Česku je větším problémem pervitin, v jehož užívání je Česko podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila "zlatým medailistou". Opiáty v Česku užívá do 0,2 procenta populace, v Evropě 0,5 procenta.
Počty problémových uživatelů drog v Evropě podle zprávy mírně klesají, v Česku naopak mírně rostou. "V léčbě vidíme pokles počtu injekčních uživatelů, ale odhadované počty problémových uživatelů se v posledních letech spíše zvyšují," poznamenal Mravčík.
Dvě třetiny všech problémových uživatelů v ČR užívají pervitin. Celkově nejužívanější drogou v Evropě i v Česku je ale konopí. Aktuálním rizikem jsou nové syntetické drogy.
Kokain není pro Česko zásadním problémem, je pro české uživatele poměrně drahý, narůstá ale velmi rychle jeho užívání v nočních klubech. Gram kokainu stojí 2000 korun, gram pervitinu polovinu a gram marihuany se dá sehnat za 200 až 250 korun, doplnil Mravčík.
Osvědčily se programy na omezení rizika, v Evropě bylo za rok vyměněno 50 milionů injekčních stříkaček, z toho pět milionů v Česku.
Evropská zpráva připomíná také rozpočtové škrty a jejich možné dopady na protidrogovou politiku. Omezení peněz se dotklo už výzkumu, prevence a programů na zařazení bývalých narkomanů do společnosti.
Podle Vobořila se škrtá ve výdajích na protidrogovou politiku v Česku už deset let, teprve letos, paradoxně v době evropských škrtů, se situace začala zlepšovat. "Vláda hledá, jak neomezovat peníze plošně, ale udržet jemně se rozpadající síť péče," shrnul protidrogový koordinátor.
Loni šlo z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku v Česku 627,4 milionu korun, z toho ze státního rozpočtu 371,6 milionu, kraje daly 193,7 milionu a obce 62,1 milionu. Na omezení rizika (třeba výměna stříkaček) šla čtvrtina peněz, 166,2 milionu korun, na léčbu pětina, 108,9 milionu, na primární prevenci desetina, 62,3 milionu korun, a na následnou péči pět procent, 31,3 milionu korun.
Autor: ČTK
www.ctk.cz